Jak mám dokonalou být?

Je to sen, o kterém můžu snít?

Lze dojít k tomuto cíli?

Mám ujít kilometr či míli?

 

Připadám si oslabená,

tím, že stále jsem sledovaná.

Pozor pořád dávat musím,

nebo něco jiného zkusím?

 

Jaké to asi je, cítit se volná jako pták?

Jaké to asi je, neříkat si, co na to lidi pak?

 

Vážně musím jen dle ostatních jednat?

Mám chuť koně si osedlat 

a odjet daleko do končin osamocených,

vrátit se až svět bude plný lidí jiných.

 

Tuto básničku jsem psala už dávno, ještě před vstupem do kláštera... nicméně i dnes je pro mě v lecčem aktuální :-)