29.11. 2018
Ty jsi chléb živý, který se nám cele dává
a já jsem ta, co nad tím jen rukou mává?
Kdo jsem?
Jsem třpytivý zlaťák, který Jidáše láká
Jsem "Ukřižuj", kterým dav nadává
Jsem osten z trnové koruny
Jsem prach, co dostává se ti do rány
Jsem voják oddělující tě od matky tvé
i ten, který po tobě neustále řve
Jsem tříska, co do kůže se ti zadírá
i když tě Veroničina rouška utírá
Jsem bláto, na které jsi upadl
Jsem kámen, co do nohy se ti zabodl
Jsem slza nechápavých žen
i učedníků, kteří raději utekli ven
Jsem bič, který tě v chůzi pohání
Jsem vojáci, ktěří šat z tebe trhají
Jsem hřebík zaboden v tvé ruce
Jsem lid, který nemá emoce
Jsem ocet co k pití ti podali
Jsem kopí, kterým do tvého boku bodali
Jsem ta, co ti rány dělá
Jsem ta, které říkáš, že když by chtěla,
obejmeš ji a dáš jíst ze svého těla.
Jsem ta, co tě svými činy odmítá,
i když v hloubi duše přemítá,
jaké by to bylo, jenom tvoje být
a moc si přeje k tobě se přichýlit.
Jenže bojí se, že ztratí vše, co má,
proto bojí se být cele tvá!
(foto Křížové cesty v naší kapli)
Komentáře
*přemítá ;-)
Opraveno, děkuju 😉😉😉
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.