29. 7. 2017 Střelice
 
Jak Marie dokázala,
sedět u nohou svého Pána
a pozorně naslouchat,
co děje se okolo, nevnímat?
 
Jak je to možné, nechápu.
To spíše chápu Martu.
Jí zcela rozumím,
že chovala bych se stejně, vím.
 
Také bych se starala, 
co bych hostům podala.
Co jim k jídlu, pití přinést,
nádobí umýt, podlahu zamést.
 
Jak Marie ale dokázala,
sedět u nohou svého Pána
a pozorně naslouchat,
práci Marty nevnímat?
 
Marie, pověz, Marie,
jak jen to možné je?
Jak jsi to - jako žena - dokázala,
že jsi se o nic jiného nestarala,
než abys slyšela slova ta,
co přednášela Ježíšova ústa?
Jak jsi mohla Martu pracovat nechat
a jen Pánovi naslouchat?
 
Já to totiž neumím,
na místě dlouho neustojím.
Neumím poslouchat pozorně
a nevnímat, co kolem se děje.
Jsem jako Marta, sestra Tvá,
přemýšlím, co ještě se udělat dá
a tak často přeslechnu slova důležitá.
 
Prosím, Marie, pomoz mi,
ať nezabývám se zbytečnostmi
a naslouchám slovům Kristovým,
že je to důležité, vím.