Procházím se večerní krajinou
a špatné myšlenky se jakoby rozplynou.
Všímám si všech těch krás kolem mě,
přírody, lidí, domů a ticha ve tmě.
Zaposlouchávám se do ticha,
mé srdce naplňuje Boží útěcha.
Už dlouho necítila jsem se tak krásně,
z radosti můžu skládat další básně.
Ten krásný pocit popsat neumím,
ale přesně mu rozumím.
Je to odpověď na mou malou otázku.
Stačilo jen, vyjít si na večerní procházku.
Komentáře
to znám! :)
"Ten krásný pocit popsat neumím" - přesně ! :)
KRÁSNÉ! :)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.